Podvody novinářů

popelniceNa to, že se minimálně v českém bulvárním tisku bez ostychu lže a podvádí už jsme si kupodivu již téměř všichni zvykli. Zda je to tak normální i v civilizovaném zahraničí bohužel nevím, ale vzhledem k desítkám let tamních zkušeností s volným trhem, demokracií a zejména k jejich funkční justici doufám, že tak tristní stav jako v Česku nikde na západ od nás není. To, že se k podobným praktikám uchyluje poslední dobou už i solidní tisk jako např. Hospodářské noviny, na to si pevně věřím nezvykneme.

Nemusím mít rád všechny celebrity, ale spravedlnost přeji všem, tedy např. i mnou nepreferované zpěvačce Heleně Vondráčkové. To, že české postkomunistické soudy pro mne velmi překvapivě usoudily, že i prokázaná lež je pro novináře nepostižitelná, či odbytá jen směšnou pokutou v řádu desítek či pár set tisíc, je smutný fakt. Českému bulváru tak nic nebrání v tom, aby hned další den přišel s další lží a podvodem na čtenáře, neboť vyššími prodeji si na pro média podobně směšné pokuty od českých soudů velmi rychle vydělají.

Můžeme si za to však jen my sami, valná většina z nás si totiž evidentně kupuje noviny zejména kvůli monstrózním titulkům na první straně! Právě jen díky tomu, že existuje poptávka po zprávách o smrti (viz zvýšené náklady bulváru po sebevraždě skladatele Svobody, úmrtí zpěváka Matušky, tragická havárie autobusu u Nažidel a pod.), šťourání se v soukromí (čeští takzvaní „novináři“ vybírají celebritám i popelnice a popisují pak čtenářům jejich obsah), radosti z cizího neštěstí (havárie, rodinné spory a pod.) a dalších nechutností, mohou existovat i bulváry a jejich lži.

Chápu, že bulvární tisk do spektra médií v demokracii patří, a když píší o přiopilých poslancích placených z našich daní, zveřejňují fotky nahého premiéra na mezistátní návštěvě nebo přistihnou celebritu či dokonce prezidenta na záletech, nevadí mi to. Koneckonců v dnešní době Internetu a foťáků v mobilech se vše velmi rychle může objevit kdekoliv na webu, takže i kdyby danou osobu při milostných avantýrách někde u vínka nenachytal bulvární novinář, může tak snadno učinit i kterýkoliv anonymní návštěvník restaurace. Zde si tedy musí udělat ti chytaní pořádek především u sebe (neopíjet se na veřejnosti, chovat se úměrně svému postavení a pod.) a nejlépe když už se něčím proviní a jsou přistiženi, přiznat se.

Když však český bulvár evidentně lže a podvádí, což nakonec prokáže i soud, to už jde mimo mé chápání. Úplně ale vidím šéfredaktora bulváru tlačeného majiteli novin k ziskům a tedy k vyšší čtenosti, jak tlačí na své redaktory, aby denně donesli nějakou špínu. No a někteří myšlenkoví chudáci, když už se nic reálného a pro bulvár zajímavého nestane, či nenajdou zrovna nic v popelnici, tak si holt něco vymyslí, aby nepřišli o práci. Protože i v bulvárních médiích pracují profesionálové slova a mají své dobře placené právníky, ti šikovní pak vždy onu lež zabalí do několika pravdivých informací a běžný čtenář pak obvykle nemá šanci poznat, že čte téměř denně nějaké lži a výmysly.

Co je však pro mne osobně nejvíce šokující, když k podobným praktikám někdy (že by okurková sezóna?) přistupuje iHospodářské noviny - titulka 2009-07 takzvaný solidní tisk (např. MF Dnes), či dokonce ekonomické deníky! Např. zrovna v minulém týdnu Hospodářské noviny informovaly, že chce jedna v Česku působící menší firma koupit druhou oproti ní obrovskou, což se mi od první chvíle nezdálo reálné, když obě firmy celkem dobře znám. Ona velká firma totiž jako jedna z mála na českém trhu i nyní v době ekonomické krize stále roste co do tržeb i zisků, z vlastních zdrojů i letos výrazně investuje do nových technologií a evidentně tedy nemá potřebu cizího kapitálu. Menší firma by té větší nepřinesla ani zajímavé zákazníky, ani know-how, ani úspory, bylo to tedy celé prapodivné. V článku však nechybělo vyjádření konkrétních osob od obou stran, chybělo v něm nějaké jasně vyjádřené dementi a vyšel v do té doby pro mne naprosto solidních novinách. Proto jsem i já pomalinku začal uvažovat, že na každém šprochu je pravdy trochu a že třeba skutečně může časem například k nějakému menšímu odkupu akcií dojít.

Protože však celé mé vzdělané a v obchodě zkušené okolí začalo celé události popisované v Hospodářských novinách ihned plně věřit, nedalo mi to a ověřil jsem si ji (zřejmě narozdíl od šéfredaktora HN) přímo u zdroje – u obchodního ředitele „prý kupované“ společnosti. Dostal jsem k dispozici plné znění odpovědi podle HN „prý kupované“ společnosti a ejhle! Hned v první větě oficiální odpovědi pro Hospodářské noviny stálo zcela jasně, že k žádným jednáním ohledně odkupu rozhodně nedochází, ani to není v plánu! Kdyby však tuto zásadní větu Hospodářské noviny otiskly, nemohl by jejich bulvární a podvodný titulek znít, že „Firma A chce firmu B“, ani byt tak nemohl vyznít celý jejich lživý článek (lež „Firma A vyjednává o koupi blíže neurčeného podílu ve firmě B“)!

E15 - titulka 2009-07Je tedy štěstí pro celý český obchodní svět, že již Hospodářské noviny nejsou jediným ekonomickým deníkem u nás, jako tomu bylo po dlouhé roky, kdy firmy v podstatě neměly jinou možnost kde inzerovat či zveřejňovat své zprávy dané cílové skupině. Nyní už pěkně šlape Hospodářským novinám na paty nový deník E15, takže ještě pár takových novinářských „kachen“ a nejenže Hospodářským novinám dál bude výrazně klesat náklad a počet předplatitelů, ale začnou přicházet i o významné inzerenty a své dobré jméno.

Doufejme, že se do té doby někdo zodpovědný v Hospodářských novinách zamyslí a místo směřování k bulváru budou dál dělat to, co jim tolik let výborně šlo. Monopol není ale nikdy dobrý pro zákazníka, potažmo čtenáře či inzerenta, takže i když E15 čtu od začátku denně (jsou to noviny obsahem přesně dle mého vkusu) a Hospodářské noviny jsem nikdy (ani jako někdejší ředitel firmy se stomiliónovými ročními obraty) denně nečetl, přeji oběma deníkům, aby na českém mediálním trhu zůstaly.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..